Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Tak jak se blížil termín další cykloexpedice, tak se celý peloton začal pomalu fyzicky a psychicky připravovat  na den D, aby kola a tašky byly hladce a bez potíží naloženy a co nejrychleji proběhl přesun do základního tábora, odkud budou podnikány jednotlivé etapy. Našli se i tací, kteří místo přípravy  začali hledat cestičky jak se již pověstnému etapovému závodu vyhnout a být například odhalen všudypřítomnými antidopingovými kontrolory. Dlouhodobá předpověď také nahrávala samotné expedici. Babí léto je babí léto.

     Realita 16.9.2008 však vyloučila z předpovědi babí léto a nastolila spíše období listopadových plískanic. Ani chladné, deštivé počasí však neodradilo účastníky expedice od jejich záměru vyrazit do okolí Vranovské přehrady pokořit nějaký ten kilometr. Již z prvních expedičních kilometrů, absolvovaných auty, bylo zřejmé, že péči o zdraví nikdo nepodcenil a ve Velkém Meziříčí pravděpodobně lékař naordinoval trochu tekutin pro obohacení červených krvinek. Cesta k základně byla navíc spestřena objevem řeznictví, takže příjezd na základnu proběhl ve velmi optimistické náladě. Jediné, co v den D nevyšlo, bylo počasí. Nezbylo než škrtnout úvodní etapu a volný den po ubytování věnovat psychologické přípravě. Po minutě ticha za tradiční neúčast jednoho ze skalních cyklonadšenců proběhlo vzpomínkové pásmo na téma - jak jsem se Zdendou nesportoval, kde jsme si zavzpomínali na skvělé sportovní zážitky, které jsme však s ním nezažili. Po podvečerním bazénku a večeři proběhla krátká strategická rozprava na téma budoucích dnů. Debata byla velmi krátká, jak již bylo předestřeno, neboť Hrašan odmítl sdělit rozsah i cíle jednotlivých tratí a Standa si zapomněl pořídit vlastní mapu.

     Druhý den po ránu a zaznamenání na fotografický materiál začala v poměrně studeném a větrném ovzduší prvné etapa, která se vinula po okolí Vranovské přehrady, minula Bítovský hrad, provedla peloton kolem Vranovského zámku do Vranova nad Dyjí a dalšího okolí této části Jižní Moravy. Typická jižní krajina. Zima a kopce. Avšak ani nepřízeň počasí nezlomila dobrou náladu expedice a její očekávání v den příští. Z této etapy jsem si sám odnesl poučení pro další závody. Vždy je důležité vědět, kde je cílová rovinka. V opačném případě může závod plynule přejít v další etapu.  Na konci dne však byl zaznamenán posun v přístupu členů expedice od posledního ročníku. Odpoledne nás část vyrazila do blízkého Znojma doplnit zásoby teplého oblečení. Autor těchto řádků dokonce vyslovil, dnes možná odvážnou myšlenku, že za pár let se vyrazí na expedici pouze s platebními kartami a veškerý proviant bude zakoupen na místě. Večer byl zakončen za tonů mnoha písní, kdy nekonečnou zásobnicí všech možných popěvků se ukázali Standa Vaněk s Pepou Novákem.

     Čtvrteční ráno proběhlo ve stylu slavné filmové sekvence flamendrova těžkého rána. Počasí se naštěstí trochu umoudřilo a tak jsme mohli vyrazit za hranice naší země do republiky Rakouské nakouknout jak vypadá panství našeho Karla, resp. jeho choti. Po dosažení vinice na kopci Šobes a překonání lanového mostu jsme překonali i hranici a vstoupili do země našich jižních sousedů. Před tím jsme si však někteří dali jednu cyklistickou terénní lahůdku s ostrým stoupákem a zjištěním, že vlastně bloudíme. Zas na druhou stranu jsem mohli zahlédnout nefalšované strnutí hrůzou a´la Honza Jurek a tzv. Sochorovu litanii na téma bloudících vůdců. Projížďka rakouským krajem byla korunována příjezdem do městečka Hardegg s až pohádkovou scenerií, které na půvanu neubral ani trhák na Hardeggskou vyhlídku již opět na naší straně.

     Poslední etapu jsme začali filosofickou rozpravou na téma ztráta touhy vlastnit snímek své oblíbené hlídkové věže v přímé souvislosti se vzdáleností této věže od místa toužícího. Krátce řečeno Standa Vaněk sám, rád, nakonec uznal, že ho ta věž vůbec nezajímá. Páteční vyjížďka nás zavedla do okolí Moravských Budějovic a zrodila jedno velké překvapení. Honza Jurek nejenže sám první dorazil do Moravských Budějovic a při další cestě odmítnul používat pomůcky jako mapa, řídíc se pouze svými instinkty. Honza Jurek v této etapě s přehledem zvítězil a jako první vjel do cílového dvora. Večer již proběhl oslavou vítězových kulatin, zhodnocením celé akce, schválení cíle příští expedice. A také trochu bojem s následky Tsunami Paleček. Sobotní odjezd udělal tečku za expedicí 2008, při které jsme našlapali 200km.

.

.

1) Etapa - Vranovská Ves, Švýcarské údoí, Přehrada, Camp pláž, Helenin dvůr, Znojemský les, Chvalatická zátoka, Obora, Bítov, Cornštejn, U kapličky, Oslnovice, Podhradí nad Dyjí, Starý Petřín, U rozhledny, Vranov nad dyjí, Lesná, Hlavní alej, U Bílé vody,  VV

2) Etapa - VV, Šumná, Lesná, Horní Břečkov, Lukov, Příčky, U Milíře, Šobes, Hnanice, Heilinger Stein, Kerndlkreuzmarter, Niederfladnitz, Reichterkreuz, Merekersdorf, Hardegg, Hardeggská vyhlídka, Na Keplech, Čížov, Mlynářskou stezkou, Lesná, Hlavní alej, VV

3) Etapa - VV, Pavlice, Pavlické louky, Boskovštejn (pomník am. letců), Černý les, Jiřice, Bukovina, Hostim, Zvěrkovice, Lažínky, Moravské Budějovice, Krnčice, Nové Syrovice, Láz, Spetický potok, Dvůr Augudtov, Zálesí, Štítary, VV